Říkejme jí třeba Tony. Čtyřicetiletá žena se vždycky potýkala s nízkým sebevědomím a problémy ve vztazích. I když měla úspěšnou kariéru a život plný přátel, vždy cítila, že jí něco chybí, že má v sobě nevyřešené emoce a zkušenosti. To se odráželo v jejích partnerských vztazích.  Poté, co vyzkoušela mnoho různých terapeutických přístupů bez výraznějšího pokroku, rozhodla se pro regresní terapii.

První sezení regresní terapie bylo pro Tony překvapivě silné. Během hluboké relaxace se dostala do stavu, kdy se vracela do minulosti. Zdálo se, že se ocitá ve scénách ze svého dětství, které si už dlouho nepamatuje. Postupně se odhalovaly vzpomínky na situace, které měly zásadní dopad na její současný život.

Nejdříve se objevily vzpomínky na její dětství, kdy cítila nedostatek lásky a pozornosti ze strany svých rodičů. Tyto zážitky, které si vědomě nepřipomínala, dávno je odpustila a rozumově si zdůvodnila, však stále ovlivňovaly její sebevědomí a vztahové vzorce. Díky regresní terapii začala postupně chápat, jaké emoce a vzorce chování si ve svém dospělém životě opakovaně zrcadlí, a začala pracovat na jejich překonání.

Jedna z nejvýznamnějších vzpomínek, kterou Tony zažila během regresní terapie, bylo setkání s mladší verzí sebe sama, která trpěla těžkým zraněním důvěry ve vztazích, zejména kvůli první lásce, kde po roce vztahu, který brala velmi vážně a upřímně, zjistila, že pro partnera nic neznamená a není zdaleka jediná.  Bolestivé zklamání ji nasměrovalo k vytváření obranných mechanismů, které ji chránily před dalším zraněním. Avšak tyto mechanismy, které kdysi sloužily jako ochrana, se nyní staly překážkou pro její šťastné a naplněné vztahy v dospělosti.

Během terapie byla schopná tento traumatický zážitek zpracovat. Toto setkání s minulostí jí pomohlo odstranit bloky a otevřít cestu k hlubšímu porozumění sobě samé, k lepšímu sebeuvědomění a také porozumění mužům.

Po několika sezeních regresní terapie začala pozorovat výrazné změny ve svém životě. Cítila se sebejistější a byla schopná lépe identifikovat své potřeby a vyjádřit své emoce. Komunikace se stala jednoznačnější a snazší. Začala být otevřenější, její zranitelnost se proměňovala na odvahu. Její vztahy se tak staly zdravějšími a hlubšími.

Díky regresní terapii se Tony naučila přijmout a zpracovat svou minulost, což jí umožnilo žít plnější a šťastnější život v přítomnosti. Byla to cesta plná emocionálního objevování a uzdravení, která pro ni znamenala zásadní obrat v jejím osobním rozvoji.

Regresní terapie je pro mnohé lidi transformačním zážitkem, který jim pomáhá překonat minulá traumata. Otevře jim cestu k emocionálnímu uzdravení. Nestačí jen vědět, nutné je otevřít, vyčistit, prožít, přenastavit….

Jindra Vodárková